Jak během jednoho roku přijít o naivitu III.

28. dubna 2015 v 0:40 | Giornale |  Výlevy
Nějak ji ukolíbal, změnil strategii. Nesnášela, když to dělal, když otočil o sto osmdesát stupňů, nikdy nevěděla, co od něj očekávat... Ukecal ji, přesvědčil ji, aby zůstala... Nebylo to tak jednoduché, stejně ji "potrestal" za to, že se mu vzpírala... A jí se to svým způsobem líbilo... I když z toho byla řádně rozhozená...


Určitou dobu se mu vyhýbala, nevěděla, co od něj čekat, nevěděla, jak se k němu chovat... Začala randit s jinými, sotva ale začala, ON byl zpět... Znovu volal, znovu skončil v nemocnici. Seřvala ho na tři doby, slíbil jí, že ji zapíše do osob blízkých, aby, kdyby se něco stalo, se to dozvěděla... Neulevilo se jí... Bylo jí hůř...

Už nemohla dál, vadil jí jeho přístup k některým věcem, odstřihla se. Zase se musela opít, kamarádka si musela ale zapsat jeho číslo, protože co kdyby... Vydržela to měsíc, na konci listopadu byla tam, kde skončili. Až na to, že už si nemohla namlouvat, že o nic nejde... Najednou u něj doma začala být více než u sebe, najednou tam měla kufr s věcmi a ani jednomu to nebylo divné... Nebyla to vyloženě idylka, ale stačilo to. Jednou... šel na pivo s kamarády, prý se vrátí v deset... Přišel, když ona odcházela ráno do práce, ani se neobtěžoval jí napsat, že se zdrží... Trnula hrůzou, jestli se mu něco nestalo... Měli tichou domácnost, omlouval se, sliboval a ona uvěřila. Vždycky mu uvěřila, i když moc dobře věděla, že stejně nic z toho nesplní...

Pekla tam vánoční cukroví a byla fakt spokojená. Její nejlepší období s ním. Pořád mluvili, ale zároveň spolu mohli mlčet... Vánoce každý trávil se svojí rodinou, ale na Štěpána už byli zase spolu... Opatrně kolem sebe kroužili kvůli Silvestru. Ona chtěla být doma sama, a tím doma myslela u rodičů, nechtěla řešit každoroční deprese z dalšího roku... Jenže přišel s nabídkou, že by ho mohli strávit spolu, kývla na to, zabije dvě mouchy jednou ranou - vezme jeho ke své kamarádce s přítelem...

Největší chyba... nemohla tušit, že Silvestr všechno změní... Netušila, co všechno se dozví... Pil už od chvíle, kdy se vrátil z práce, ona byla v zoo a užívala si den jak nejvíc mohla, jako kdyby tušila... Choval se jako malý dítě, jako někdo, kdo s ní vlastně nechce jít a hledá záminku, jak se pohádat. Byla trpělivá, poháněla ho, nemyslela, že se stane něco horšího, než na něj párkrát vyjede, aby se uklidnil...

"Říkal jsem ti, co se stalo loňský Silvestr?" málem se mi zastavilo srdce, další tajemství? Nechci nic slyšet, chci si užít večer.

"Ne? To nevadí, tak jindy." uleví se mi, nepotřebuju vědět všechno, ne teď... Dlouho to nevydrží, on to nevydrží a začne vykládat o věcech, které měl říct mě, ne, že kouká na moji kamarádku. Je mi z toho špatně, jsem jen přestupní stanice, aby mohl zapomenout na někoho, kdo už tu není a nikdy nebude... Nemůžu soupeřit s někým, kdo už není mezi živými...

Půlnoc byla hrozná, uplakaná, vystresovaná, s lahví sektu objímala svoji nejlepší kamarádku a nechápala, jak se to všechno stalo. Jak se něco může takhle zvrhnout v úplnou šílenost. Jak se stane, že s někým jste skoro rok a on na vás hodí takovouhle bombu a ani vám k tomu nic neřekne, nebo řekne, ale je vám to zní v hlavě spíš jako něco, co jste nikdy nechtěli řešit...

"O tom, o čem jsem dneska mluvil, se nebudeme bavit, nikdy, je ti to jasný?"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Angel Angel | E-mail | Web | 5. srpna 2015 v 2:12 | Reagovat

Mrzí mě, že jsi s ním nakonec takhle dopadla. A upřímně doufám, že sis ty kufry už dávno sbalila a teď už se z toho všeho jen vzpamatováváš.

2 giornale giornale | 6. srpna 2015 v 0:09 | Reagovat

[1]: Odešla jsem, nebylo to jednoduchý, chtěl se vrátit. I já jsem se v určité období chtěla vrátit, ale už to prostě nešlo... On je rozbitej neskutečným způsobem a akorát se mi snaží ublížit... Což už se mu moc nedaří...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama