Březen 2014

Číst, číst a zase číst

16. března 2014 v 12:19 | Giornale |  Ze života knihkupce
Abych se vrátila k předchozímu tématu... K práci v knihkupectví patří všeobecný rozhled a ještě něco navíc. Musíte být milí, příjemní a vědět, co prodáváte. Těžko prodáte knihu, o které nic nevíte... Je dobré si aspoň z pár titulů přečíst anotaci, sem tam nakouknout do různých žánrů a samozřejmostí je číst, číst a zase číst. Mít přehled o novinkách, co právě vyšly, které teprve vyjdou a pořád být přijemní, i když máte chuť všechny poslat do končin tak tmavých, že tam hvězdy nesvítí a lišky nedávají dobrou noc.

Knihy, knihy, všude kolem jsou knihy

9. března 2014 v 11:46 | Giornale |  Ze života knihkupce
Spousta knihomolů by chtěla pracovat v knihkupectví, jenže někteří o tom mají zcela zkreslené představy... Když řeknu, kde pracuju, následuje spousta různých dotazů a některé mě vytáčejí až skoro k nepříčetnosti....

Nejvíce mě dostává otázka, nebo spíš konstatování: "Tak to máš dobrý, nic neděláš, jenom si čteš, ne?"
Ne, opravdu v pracovní době nestíhám číst. Kdo si myslíte, že vybaluje nové knížky, které přijdou, nebo ty, které se za určitou dobu prodaly? Ony samy bohužel nevyskočí z krabic, nezkontrolují se, nezarovnají se do regálu...

Panuje přesvědčení, že knihy se neprodávají. Prodávají, milovníci knížek je kupují pořád, jen jich prostě není tolik. Havně knihám konkurují eknihy, počítače, internet...

Nejlepší období pro knihkupce jsou prázdniny a Vánoce.
Na prázdniny si každý koupí něco na dovolenou, aby se pěkně odreagoval, dětičky dostanou knihu za vysvědčení, nebo za trest, pokud nechtějí číst... V srpnu začíná období prodeje učebnic a v tom je tak trošku bordel, protože každý chce něco jiného. Po prázdninách ti pomalejší shánějí učebnice, které už dávno měli mít a pak se diví, že najednou nejsou a musí počkat, až jim je objednáme. K tomu bych ještě podotkla, pokud chcete knížku k narozeninám, svátku a sháníte ji na poslední chvíli, musíte počítat s tím, že ji neseženete, obzvlášť pokud je to titul starší... Knihy se pořád točí a na obchodě nenajdete knihu starší dvou let... A objednání opravdu trvá déle jak jeden den...
Období Vánoc je nejlepší, ale zároveň také nejhektičtější. Spousta lidí si řekne, že knihou neurazí a tak se vydají nějakou koupit. Zároveň chodí obrovské množství knih, vychází mnoho novinek a vy se bojíte, abyste měli dostatek žádaného zboží.

Zákazník je tvor ohrožený a má několik poddruhů. První druh je ten, co přesně ví, co chce a nebojí se zeptat, když knihu nemůže najít. Další je ten, co neví, ale nechá si ochotně poradit a je schopný koupit vše, co mu nabídnete (takové mám nejraději, protože jsou i nejmilejší). Třetí druh ví, co chce, ale než aby si nechal pomoct, je odhodlán hledat tak dlouho, dokud ho to bude bavit, ale je pod jeho hrdost zeptat se. Čtvrtý druh druh neví, co chce, neví, jestli je to vůbec knížka, ale baví ho procházet kolem nových knih. Pátý druh je takový, o kterém víte, že si nic nekoupí, ale stejně za vámi běhá a pořád ptá (pokud jsou milí, tak i tyhle mám ráda). Úplně nejhorší jsou však ti, co si od vás nechají ukázat miliardu knížek, ale vlastně je to vůbec nezajímá a ani jednu z vámi ukázanou si nevezmou do ruky, neprohlédnou si ji...

(Black Books, 2:27 i takto se někteří zákazníci dokáží chovat)

Přátelé s výhodami podruhé...

6. března 2014 v 23:22 | Giornale |  Já, já, já, jenom já
Po dlouhé době kouknu na mail a skoro mě raní mrtvice. Z ničeho nic mám na blogu přes dvacet komentářů za pár dní, jak je to možné? Tak se tak pídím a najednou zjistím, že jsem v takovém tom lítacím přehladu na úvodní stránce blog.cz... A prootže komentářů je hodně a času málo, rozhodla jsem se všechno uvést na pravou míru...