Upřímnost?

3. ledna 2013 v 21:58 | Giornale |  Já, já, já, jenom já
Je tolik věcí, které by měly být udělány a přesto je nikdo neudělal. Je tolik slov, která by měla být vyslovena a přesto jen mlčíme a chováme se jako by se nechumelilo. Proč prostě neřekneme nahlas to, co si myslíme? Proč se chováme pokrytecky? Proč se nemůžeme narovnat a říct tomu druhému pravdu do očí?


Neříkám, že bychom měli být upřímní za každou cenu a zranit člověka jen proto, že chceme mít čisté svědomí. Jenže... kde je ta hranice mezi malými lžemi (to je ale divné slovo, je to spávně?) a drobným zamlčováním nepodstatných detailů? A co když se ze zamlčování stávají malé lži a z nich obrovské lži, které už člověk nemůže zvládnout?

A dá se ještě věřit člověku, na kterého ohromná lež praskne?

Jak jste na tom vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 3. ledna 2013 v 23:37 | Reagovat

Za malou lež pokládám takový to "nevím" i když na to mám názor a vím, "asi" když jsem si jistá nebo tak. Hm trochu jsi na to článekm kápla, jen zase nevím, jestli by si lidi nestěžovali na upřímnost. Každopádně lži jsou na nic, většinou. Pravda je jediná správná věc. Já se snažím radši nic neříkat, než lhát. Většinou. Ale prostě už to tak je.. člověk musí občas lhát.

2 Elle Elle | Web | 4. ledna 2013 v 23:55 | Reagovat

Asi jsem stejný typ člověka, co si spíš všechno říká v hlavě, než aby to řekl nahlas, a někdy bych se za to propleskala. No, představa reakce druhého mě donutí k tomu nechat si to pro sebe... ale existují lidi, kterým vše dokážu říct do očí.

Nevěřím, že si každý aspoň jednou nezalhal. I když lži nesnáším, někdy je to lepší, než pravda... ale následky pak bývají 2x horší, než kdybychom řekli pravdu rovnou. :-)

3 Kamm Kamm | Web | 5. ledna 2013 v 23:39 | Reagovat

Lidé dost často zamlčují své pocity, protože je občas prostě jednodušší vyřešit si své věci sám. Nač tím zatěžovat, ba snad dokonce stresovat či trápit i jiné? Milosrdné lži jsou někdy fajn.
A upřímnost za všech okolností taky není žádný med, člověk musí být diplomat, aby poznal tu tenkou hranici, kterou může či nemůže překročit. Ještě, že existuje taktnost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama