Den čtrnáctý aneb moje první vzpomínka

14. září 2012 v 22:25 | Giornale |  30 otázek za 30 dní
Zase to zanedbávám, ale není čas, když nejsem v práci, tak spím. Navíc mi posledních pár dní šíleně bolí hlava, počítači se vyhábám jak čert kříži, aby si oči odpočinuly. Ale dnes už je to lepší (čti: jsem pod silnýma práškama), takže ta chvilku na pc mě (snad) nezabije.


14. den: Moje nejranější vzpomínka
To jsem byla ještě malá - možná čtyři nebo pět let. To znamená, že sestře bylo o dva méně. Zrovna jsme byly u babičky na Moravě a zrovna jsme byly samy na dvoře. Mamina na půdě objevila takový ten starý hluboký kočárek pro panenky, já do něj vrazila ségru (možná do něj vlezla sama, to už si nepamatuju) a drandila jsem s ním po tom dvorku. Jenže dvorek nebyl jenom z trávy, ale byl tam chodníček z kamenů. Já jsem se samozřejmě rozběhla (i s kočárem), neubrzdila to a ségru z kočáru vysypala přímo na ten chodník. To bylo řevu. Ségra to naštěstí přežila bez úhony a dnes si na to nepamatuje.

takhle ten kočárek vypadal, akorát byl tmavě červený
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mufo Mufo | Web | 15. září 2012 v 1:32 | Reagovat

Jak by to asi popsala ona, kdyby si na to pamatovala? Můj první pád? Můj první boj se zemí?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama