Červenec 2012

J. D. Robb: Smrtící klon

24. července 2012 v 22:12 | Giornale |  Knihy
Potřebovala jsem vypnout, a tak jsem si z knihovny vypůjčila detektivní román od autorky, kterou mám ráda. 21. kniha ze série Smrtící. Pro mě jedna z nejoblíbenějších detektivních sérií. V každé knížce Dallasová řeší případ sériových vražd. Navíc je to z blízké budoucnosti (2057 nebo tak nějak), takže si spisovatelka vyhrála s popisem různých elektronických hračiček a pomůcek, které ulehčují práci policistů, nebo ji naopak znesnadňují. Navíc skutečné jídlo není dostatkové zboží, normální lidé jí sojové náhražky.


Anotace: Na počátku je vražda a její obětí uznávaný newyorský plastický chirurg, dr. Icove. Případu se ujme poručík Eva Dallasová, drsná policejní vyšetřovatelka - a jen tak mimochodem manželka miliardáře -, která si poradila už s mnoha nebezpečnými zločinci. Jednou smrtí to ale neskončí a co víc - zdá se, že tentokrát nestojí proti policii vrah, ale vražedkyně. Ze stop DNA totiž vyplývá, že pachatelem je žena. Přesto je na ní něco podivného…

Pozoruhodné skutečnosti vycházejí najevo i o zabitém lékaři a jeho ženě. Spustili snad společně projekt, na jehož konci stojí místo krásného nového života ošklivá smrt?
Dallasová zjišťuje, že doktor dělal klony dívek a poté je prodával do bohatých rodin jako manželky, dcery, agentky... Jedním z klonů je i jeho snacha - má snad s vraždami společného něco ona?

"Proč se podle tebe v Icovově postavení zabývá pokoutní medicínou?"
"Za prvé proto, že může. A protože doufá, že vytvoří lepší..., jak se tomu říká? Pastičku na myši. Lidské tělo má plno chyb. Každou chvíli se poškodí, potřebuje opravu a údržbu. Je křehké. (...) Pořád se s nadněji prodá žena než muž."

Pokud se chcete odreagovat a milujete detektivní zápletky, rozhodně doporučuju tuto sérii. Lehce se do ní začtete a budete fandit Evě, i jejímu manželovi,její kolegyni Peabodyové, když se budou honit za vrahem.

Nesnáším

20. července 2012 v 22:47 | Giornale |  Výlevy
Proboha, proč když I., něco řeknu, tak to ihned ví milion dalších lidí? Proč to sakra dělá? Moc dobře ví, jak na tom jsem s Babs a ona jí začne vykládat něco, co řeknu soukromě jen jí?! Já si myslela, že je kamarádka a ne slepičí prdelka, která poví i to co neví.
Nenávidím to, nesnáším, když někomu něco řeknu a od někoho dalšího se dozvím úplně něco jiného. Nesnáším to, je mi z toho na zvracení. To už se fakt budu bát, komu řeknu něco ze svýho života, co z toho zase bude?

A o co vlastně jde? Potřebovala jsem se svěřit ohledně rozchodu, prostě to vyventilovat ven a myslela jsem si, že jí můžu věřit. A najednou mi píše Babs, jak je jí to líto, že si nemyslela, že je to takovej kretén a pak z ní vylezlo, že jí to řekla I.
Fakt díky I.! Je radost ti něco říct! Nechci se v tom šťourat, nechci to probírat s každým. Babs by se to dozvěděla, až bych měla na to říct jí to, ale ne že to na mě takhle vybafne...

Skončila jsem to

17. července 2012 v 23:14 | Giornale |  Já, já, já, jenom já
Skončila jsem vztah, který mi nic nedával, který mě pomalu ničil. Je jednoduché lhát někomu, kdo si o vás chce myslet to nejlepší Jsem to ale blbka, co? Když s někým chodím, tak mu věřím a nehledám za každou jeho větou lež. Nekontroluju mu mobil a ani se nevyptávám společných přátel, jestli byl vážně s nimi. O to horší je, když konečně prohlídnu a pochopím některé z narážek, co dělal, smsky, co mu chodily a on je neotvíral přede mnou nebo se culil, když si je četl...

Už jednou jsem mu na nevěru přišla. Byl tak zničený (nebo to aspoň předstíral), že jsem mu odpustila, brala jsem to jen jako úlet. Prostě se stalo a já o něj nechtěla přijít. Sliboval, sliboval, jak se polepší, jak bude se mnou a nebude mi lhát v něčem, co stejně praskne - musí prasknout. Říkal, že jsem ta jediná. Zřejmě myslel, že jsem ta jediná blbá, která mu skočí na ty jeho řečičky. Ale tentokrát už ne, už se nenechám oblbovat.
Už teď mi chybí... Ale budu žít dál, půjde to i bez něj, i když začátek bude krušný. Padly plány na prázdniny - žádné Turecko ani voda. Ale já si udělám nové plány na léto, možná odjedu za Í na chatu, nebo za Kví na Moravu, prostě vypadnu odtud, kde na mě z každého koutku padají vzpomínky.

Bolí to. Bolí to tak moc, že nemůžu dýchat. Snažím se uklidnit a pomalu se nadechnout a zase výdech, nádech a výdech. Prý to po nějakém čase bude zase v normálu. Vše se vrátí do starých kolejí...

My heart is like a fortune cookie; every time somebody breaks it, I discover wonders within.*

6. července 2012 v 22:15 | Giornale |  Výlevy
Chci psát a nevím, čím začít... Mám chuť vypsat se ze všeho, jenže v nejlepší (nejhorší) chvíli zasáhne autocenzura a já mažu víc jak polovinu textu, co jsem měla napsáno. Takže omluvte možnou zmatenost...

Jeff Lindsay: Delikátní Dexter

6. července 2012 v 19:56 | Giornale |  Knihy
Již několikátá knížka ze série, která má za hlavního hrdinu Dextera - vraha bez svědomí, který ale vraždí jen zločince, manžela, krevního analytika a v neposlední řadě i otce dvou nevlastních dětí a jednoho vlastního.