Seriály, fimo a i to učení

6. června 2012 v 23:03 | Giornale |  Já, já, já, jenom já
Opět se mi nic nechce. Ještě mi chybí čtyři zkoušky z osmi, ale to snad dám a bude klid. Alespoň do dalšího zkouškového.

Místo toho, abych se učila, hrála jsem si fimem a zkoušela jsem vyrábět květy růží. Tak mám růžičkový naušnice, brož a k tomu jsem si vyrobila takovýho roztomiloučkýho broučka, který nevypadá jakou brouček, ale spíše jako nějaká příšerka, který bude přívěskem na klíče.

Takže učení jde stranou jako vždy. Naštěstí mi skončila většina seriálů, takže nemám na co koukat (i když už si chystám seznam seriálů, které chci dokoukat a ještě jsem neměla šanci - Ve službách FBI, Dokonalý podraz, Misfits, a navíc začnou letní seriály - musím přestat, nejlepší by bylo, kdybych ten seznam někam zašantročila a už nenašla). Právě jsem si uvědomila, že jsem takový větší seriálový maniak. Přes semestr mám rozkoukáno kolem 15 seriálů, některé z nich jsou novinky, další jsou už "stálice" (GLEE!). Asi na téma seriály budu muset sepsat speciální článek, protože

Místo toho abych šla spát, raději se snažím o dopsání tohohle článku. Zkoušku mám zítra od osmi a rozhodně musím vyjet dřív, protože nechci zažít, co minule. To si totiž tak krásně vyjdu o čtvrt na osm, ještě se vrátím zpátky na byt, protože tam zapomenu učebnici a poznámky, ale pořád mám čas, není půl osmé, cesta tramvají mi trvá maximálně patnáct minut, takže mám rezervu. Jenže jsem nepočítala s tím, že tramvaje nebudou jezdit, místo nich pojede autobus. Do prvního jsem se nedostala, protože nebylo místo. Najednou bylo tři čtvrtě na osm a já pořád tvrdla na zastávce a začala chytat hysterák. Uklidnila jsem se a v padesát púět přijel autobus, do kterýho jsem se prorvala. Jenže na zkoušku jsem dorazila pozdě, naštěstí vyučující byla chápavá, takže mě neposlala dom, ale mohla jsem si angličtinu pěkně v klidu napsat.

Miluju sdílenou (či jak se to nazývá) konverzaci na xichtbůku. Domlouvat v tom něco je o nervy, Nejenom, že se neudrží původní téma domlouvané věci a konverzace se přesune někam jinam, ale výborně se v tom ztrácí a nikdo neví, na koho vlastně reaguje ten před ním. Pak do té konverzace vleze někdo, kdo nečetl to před tím a zazdí to tím, když se zeptá, o co se vlastně jedná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama