Poslední dny...

22. září 2011 v 20:27 | Giornale |  Já, já, já, jenom já
Vždycky, když si otevřu blog, tak to znamená, že mě něco trápí a chci se z toho vypsat, jenže problémem je, že jakmile se začnu soustředit na slova a věty, které chci napsat, tak mi myšlenky utíkají mezi prsty a já se cítím jako rybář, který má děravou síť a moje myšlenky jsou jako ty rybky, které se dostávájí na svobodu a nejsou polapeny. Většinu času si říkám, že nemám na to, abych něco psala, všechno se mi vykouří z hlavy a mám okno. Jenže někdy mě to chytne a já písmenka pochytám do slov a souvětí a přece jen nějaký ten článek vznikne.

Poslední dny jsem hrozná, jen se hádám, jsem hnusná na všechny kolem a většina mi to i vrací a já se jim nedivím. Vím, že si za to můžu sama, kdybych se sebou něco dokázala dělat, ale nejde to. Mým problémem je, že neumím uznat svou chybu a pořád trvám na svém. Další mojí chybou je lenost, to už jsem tu několikrát psala, nejsem schopná se dokopat k tomu, abych něco udělala včas.
Nedávno mi někdo řekl, že si sama vědomě ubližuju. A měl pravdu. Neřežu se, ani se nesnažím o sebevraždu, jen kousek mýho já je sebedestruktivní a tenhleten kousek se pomalu ale jistě zvětšuje. Vím, co dělám špatně a přesto si nemůžu pomoct.
Všude se proklamuje: "Měj se ráda taková, jaká jsi." Čím to, že to říkají hlavně ti, kteří nemají důvod se nemít rádi? Většinu času mi to vychází, jsem se sebou celkem spokojená, ale pak se nenávidím a je to čím dál horší, pak to zase ustoupí a mám na čas pokoj.
Nic nikdy není jen černobílé.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kroketa Kroketa | Web | 22. září 2011 v 20:37 | Reagovat

mám naprosto stejný pocit,je to tak deprimující když se chci vypsat z problémů,ale když si konečně sednu ke klávesnici všechno zmizí,jako kdyby si ze mě moje hlava utahovala...já jsem tak šíleně náladová,každou hodinu to může být jinak chvilku šíleně vysmátá a vzápětí mám chuť někoho chytnout pod krkem...

2 Rabe Rabe | Web | 22. září 2011 v 20:42 | Reagovat

s tím prvním odstavcem naprosto souhlasím, ono je dneska těžké mít život jako na růžích

3 Cappuccino Cappuccino | Web | 22. září 2011 v 20:53 | Reagovat

Také pocity má čas od času každý z nás. Neboj, za tmou sa vždy nachádza svetlo. Raz to skrátka prejde ;-)

4 Kate Kate | Web | 22. září 2011 v 21:15 | Reagovat

Taky se mi stává že chci napsat článek a najednou nevím o čem. Na některé lidi jsem byla taky bezdůvodně hnusná. To že se mají rádi hlavně lidé kteří nemají důvod se rádi nemít je pravda.

5 Werí Werí | Web | 22. září 2011 v 22:05 | Reagovat

I takové dny občas jsou - také je mívám, ale ty vždycky jednou přejdou a bude líp :)

6 Vendy Vendy | Web | 24. září 2011 v 15:13 | Reagovat

Tak si někdy říkám, škoda že neexistuje nějaký bleskový přenos na papír. Záznam myšlenek, ale okamžitý. Protože za dvě vteřiny už máš myšlenky jiné a než to dostaneš na papír, původní myšlenky jsou pozměněné.
Přesto je dobré zapsat aspoň ty pozměněné, protože za týden, měsíc nebo rok nebudeš vůbec vědět, na co jsi myslela dnes. 8-)

7 Bill Bill | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 23:33 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama