Chtěla bych usnout a probudit se tak za deset let

10. dubna 2011 v 23:16 | giornale |  Já, já, já, jenom já
Mám depku a nevím z čeho - možná je to z debilní senné rýmy, možná z toho, že si připadám sama a nebo z toho, že pořád narážím na úžasného chlapa, který je chytrý a zábavný, ale taky ženatý a má miminko. A já si říkám, jestli na tyhle týpky nemám nějaký magnet. Proč ti nejlepší jsou zadaní a nebo se neumějí vymáčknout?

Nebaví mě pořád jen čekat, ale zároveň nemám chuť udělat první krok, protože v tomhle jsem staromódní - chci, aby první krok udělal kluk. Zase mi blbne hlavu on, já už vážně nevím, co dělám. Na jednu stranu se víceméně úspěšně ignorujeme a na druhou je to jako bychom spolu něco měli a přitom se tak nechováme, jsem zmatená. A když si chci promluvit, tak nemá čas a nebo dělá, že není o čem mluvit. Sama sebe se ptám, jestli to má cenu. Jestli se chci vrátit tam, kde jsme skončili před Š. Jestli by nebylo lepší být sama.
Navíc mi začínají lézt na nervy dvojice, co se líbají kdekoliv (v buse, vlaku, na nádraží, na ulici, na chodbách, mám pokračovat?).

Občas bych chtěla být chlapem. Prostě nechat všechno řešit holky, o nic se nestarat a užívat si bez zbytečnýho strachu.

Těším se do Káhiry, doufám, že tam vypnu a zaměřím se jen na arabštinu. Nic a nikdo jinej, jen já a holky, co tam budou se mnou.

Chtěla bych vypnout a nic nevnímat. Proč to nejde?
Giornale
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lenny lenny | Web | 12. dubna 2011 v 18:46 | Reagovat

Máš pravdu, chlapi ty "citíčky" většinou moc neřeší, to spíš my holky. A úplně ti rozumím, i když ty, na který narážím já (ty nejúžasnější, nejhodnější, nejroztomilejší...), jsou vdané... Chtěla bych ti poradit, abys na nic nečekala a žila, hlavně pokud sama víš, že tohle není tak jak bys to chtěla, a nepřináší ti to pocity štěstí, spíš naopak...

2 Vendy Vendy | Web | 13. dubna 2011 v 11:40 | Reagovat

To je zajímavý problém, protože se s ním potýká hodně holek. Nejzajímavější je, kdy se ti zatracení chlapi stačili oženit? Vždyť zpočátku to bylo všechno svobodné a samá sranda. Najednou - buch.
Bohužel jsem pochopila, že v dnešním světě musíš být ty ta aktivnější, ta, co ťukne do první kostky do mina a ta, co rozpohybuje dění. Největší umění je, udělat to tak, aby on si myslel, že je to z jeho vlasntí hlavy. ;-)  :-)

3 Žirafka Žirafka | Web | 20. dubna 2011 v 16:44 | Reagovat

To já zase od doby, co chodím na gympl jsem nepotkala kluka, co by byl kloudnej a za něco stál. Samí týpci, co kouřej, na něco si hrajou, chovají se jako haranti ve školce, nebo prostě takový hnusáky, že fakt ne. Jeden kluk se mi líbil, to ještě na základce, ale jsem na tom jako ty, první krok udělat nedokážu a ani nechci. "chci, aby první krok udělal kluk" - přijde mi to, že tím mi dává na jevo věrnost a zájem. Ale prostě tak to nechodí, když se holka stydí, má smůlu, kluky ji vyžerou ty holky nestydlivky.

Jak se všichni všude líbaj mě taky štve. Ale kdybych se mohla líbat já, nevadilo by mi to :D. Asi to je trošku závist, ale ještě jsem neviděla fakt fešáka, co by se líbal, takže asi není ani co závidět.

Být mužem bych si chtěla aspoň na den vyzkoušet. Abych to viděla z druhé strany a měla na to obecný názor. No, nejspíš mám smůlu.

Do Káhiry? WOW! Ty už máš jako vysokou udělanou, nebo jak jako že si jen tak někam jedeš? ;-) Snad se ten jazyk naučíš no :-).

Chtěla bych se taky probudit (nejspíš přesně za těch 10 let) a už mít kluka, vysokou a všechno tak, jak si sním. Jenže nemám nic a školu před sebou :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama