Já už začnu dělat věci v čas, slibuju!

2. listopadu 2010 v 5:22 | giornale |  Já, já, já, jenom já
Tak ale od teď už si budu dělat vážně věci včas a nenechávat je na poslední chvíli! Slibuju.

Někdy bych si nafackovala, když vidím, kolik jsem toho mohla udělat, ale místo toho dělám nějaké připitomnělé drobnosti, které nejsou potřeba. Jenže se mně se do toho vždycky  tak strašně nechce a než se k tomu dokopu, tak je půlnoc. Takže hádejte jak jsem strávila dnešní noc? No samozřejmě s noťasem na klíně a vymýšlením, co ještě do té eseje napsat, aby se to natáhlo na patřičnou délku.
Takže píšu a píšu a najednou koukám, že čumím do blba a vůbec nevím, co dělám. Pak se proberu, jenže mě začne otravovat Míša a je po koncentraci, protože na klíně najednou nemám už jen notebook, ale i šesti kilového kocoura, který se právě teď hned musí pomazlit. 
Teď mi leží v nohách a je naprosto spokojený.

Takže poučení pro příští esej: ZAČÍT NA NÍ PRACOVAT HNED A NE AŽ NOC PŘED ODEVZDÁNÍM!!!

Jenom doufám, že mi ta esej projde a nebude mi ji vracet (nebo aspoň ne vícekrát).
Tak uvidím...

Mějte se sluníčkově, nenechávejte věci na poslední chvíli a užívejte si!
Vaše Giornale

*přemýšlí jestli má cenu jít si lehnout na  dvacet minut, usuzuje že ne a jde si umýt hlavu*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy Apollyon Lucy Apollyon | Web | 2. listopadu 2010 v 5:49 | Reagovat

To mi úplně připomíná moji situaci, ale když na tu essay kašlu, tak to taky potom tak vypadá :-/ :-D

2 ☆Miss.Lien★ ☆Miss.Lien★ | Web | 2. listopadu 2010 v 5:59 | Reagovat

já na tom dělám hned, ne noc před odevzdáním :D

3 Taychi Taychi | Web | 2. listopadu 2010 v 6:58 | Reagovat

Já se na věci vždycky týden chystám, pak kousek načnu a nakonec dodělávám, no musím to vždycky stihnout do jedenácté hodiny večer, protože máti mě žene spát (-.-")..Já nesnáším, když něco není včas, já jsem děsná detailistka a přesná jako hodinky, na srazu jsem schopna čekat klidně půl hodiny před xD... Hodně štěstí, myslím že to nepůjdexD

4 Marťule Marťule | Web | 2. listopadu 2010 v 7:57 | Reagovat

Jako bych popisovala svoji vlastní situaci :D Taky nechávám všechno na úplně poslední chvíli... :(
A přeju ať ta esej projde,by to na*ralo,člověk se s tím dělá celou noc...

5 Andrei Andrei | Web | 2. listopadu 2010 v 9:16 | Reagovat

Můj případ(:

6 Blackness Blackness | Web | 2. listopadu 2010 v 18:11 | Reagovat

Někdy to takhle dopadá i u mě.. všechno na poslední chvíli..

7 Nancy Nancy | Web | 5. listopadu 2010 v 13:51 | Reagovat

robim to presne tak isto. len eseje nepisem v noci, ale na prestavke pred hodinou na ktorej ich mam odovzdat :D potom to tak aj vyzera, ehm.

8 E L - D Ý E L - D Ý | Web | 5. listopadu 2010 v 21:45 | Reagovat

Koukám, že máme stejný problém. Ale ono nás je víc, nic si z toho nedělej. Začíná to být civilizační choroba, měli by na to vymyslet nějaké léky, co? :D

9 Es Es | Web | 6. listopadu 2010 v 21:17 | Reagovat

Je mi 15. Ne, nedaří..ale snažim se ..Prostě nepřeejšlet nad ní, nevybavovat si chvíle s ním a vzpomínky uzamknout hluboko hluboko!

10 Es Es | Web | 6. listopadu 2010 v 21:53 | Reagovat

jo:-/
a nejhorší je falešná naděje
a moje naivita.. nevidět ho dnně, bylo b to tolik jednodušší

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama