Výlet

17. června 2010 v 17:54 | giornale |  Já, já, já, jenom já
V pondělí jsem se vrátila z Mácháče a ještě pořád se vzpamatovávám. No jo, přece jen to byl docela záhul nejen na játra, ale i na bránici.

Vzhledem k tomu, že skoro všichni jeli autem, vlakem jsme cestovali jen čtyři, ale to vůbec nevadilo, protože jsme se bavili dobře i v tak malé skupince. Navíc z nás měl jeden studentík srandu, když nás slyšel povídat si:
Dee: "Nemáš kapesník?"
Já: "Stačí papírovej?"
Dee: "Ne ty jo, chci látkovej s iniciálami. Máš?"
Já: "To víš, nedělám nic jinýho než, že vyšívám iniciály na kapesníky. Ale teď zrovna mám týden na odpočinek, takže ty kapesníky šiju. Řekni si i barvu jakou budeš chtít. Já ti jeden klidně udělám." 
A v tu chvíli vyprskl  smíchy, měl štěstí, že za chvilku vystupoval, protože takhle jsme perlili celou cestu.

V pátek naštěstí bylo vážně krásně, a tak jsme se hned po ubytování šli vykoupat. Voda byla jak kafe, nejen tak teplá, ale i tak špinavá. Samozřejmě, že jsem hned spálila a to i přesto, že jsem byla namazaná krémem. Večer jsme to byli zapít a pak jsme si šli zatancovat na diskotéku (3x do roka mi to úplně stačí, rozhodně bych nemusela chodit každý víkend na nějakou diskárnu).
Další den se šlo na jezírka, no co vždyť je to jen šest kilometrů, tak se jen trošku projdeme a za chvilku budeme zpátky. To víte že jo, nakonec šli dvacet kilometrů a někteří experti třicet, protože šli podle GPS a nepřepli si ji na turistickou. Večer se opět bylo pít a tentokrát i zpívat. Někteří štamgasti z našeho výběru písniček opravdu nadšení nebyli (při Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte na nás dokonce řvali: "Vy už tu trávu nehulte!" A rodiče svým ratolestem vysvětlovali, proč musí mít zacpané uši). Konec večera patřil potykání si s třídním a "rozhovorem" s jedním mladším klukem, který už měl opravdu dost.
V neděli skoro všichni odjeli, protože museli v pondělí do práce. Zůstalo nás do rána jen pět, ale za to jsme si to užili nejvíce. Vlakem zpátky jsem jela jen já s Dee, protože ostatní jeli autem, kdyby nebylo rozbitý, mohli jsme s ním jet taky, ale měly jsme smůlu. V pondělí jsme domů jely místo čtyř hodin sedm, protože vlak z Prahy měl šílené zpoždění a a ten z Mladé Boleslavi nám ujel. Nechci se dotknout nikoho, kdo bydlí v Mladé Boleslavi, ale to je snad to nejhorší nádraží, které jsem kdy viděla, navíc docela daleko od centra města a ještě k tomu pěkně hnusný pivo.

Jinak musím říct, že se mi výlet strašně líbil a bude se mi stýkat po lidech, které už možná nikdy neuvidím, protože  pochybuju, že se někdy setkáme v plným počtu, už teď jsme nebyli všichni. I když možná se ještě uvidíme při předávce triček, která jsme měli mít už asi od února. Kdo ví...
Mějte se krásně Vaše ještě pořád unavená Giornale
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lemonie Lemonie | Web | 17. června 2010 v 20:07 | Reagovat

To je náhoda, já se taky rozhodla dát Coelhovi ještě jednu šanci a chystám se na tu stejnou knížku :D

2 Ivanka Ivanka | Web | 19. června 2010 v 13:31 | Reagovat

takže ste sa mali super..to je skvele, dufam, ze aj nam to vyjde, pretoze aj my planujeme nejaku tu diskoteku a turu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama