Přátelství

20. ledna 2010 v 20:47 | giornale |  Já, já, já, jenom já
Co to vlastně je přátelství? Kolik může mít člověk skutečných přátel? A existuje přátelství mezi holkou a klukem?

Přátelství je jako zlatá nit, která když se přetrhne, jde sice ještě spojit, ale uzel už navždy zůstane. N.N.
Tak tohle jsem si zažila a je pravda, že to co bylo se už prostě nevrátilo. Najednou jsme si byly strašně cizí... Jasně mohlo za to i to, že každá chodila do jiné školy, ale přesto mě to ještě teď mrzí a to je to už šest let. A doteď mi chybí povídání s ní...

Muž a žena mohou být skutečnými přáteli až poté, co se spolu vyspí. Jaromír Nohavica
Mám kamárada, znám ho už od školky a... Nějaká ta zamilovanost tu byla. Jednou z mé strany, ale neřekla jsem mu o tom. Pak jsme si to prohodili, ale dozvěěla jsem se to později. Nic nebylo a doufám, že už nás nic nepřekvapí, protože bych ho nechtěla ztratit, doufám, že jsme si to vybrali a teď už bude jen dobře... I když teď už naše přátelství ochladlo.

Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád. Je to osoba, s kterou se odvažujete být sám sebou. Crane
Takového člověka když najdete, nenechte ho už nikdy odejít. Můžete se totiž lehce stát, že někoho takového uuž v životě nikdy nenajdete a budete se proklínat, že jste toho jediného odehnali kvůli nějaké pitomosti.

Fascinuje mě, když potkáte někoho s kým se cítíte tak, jako byste našli druhou půlku sebe sama. Tenhle pocit jsem zažila jen jednou. Bylo to o prázdninách, bohužel stejně jako letní láska tohle přátelství vyprchalo s koncem léta a odloučením... Další rok jsme si už neměly skoro co říct. Když se potkáme na icq, tak je to jiné... Pamatuju si, že ještě v říjnu jsme vedly hovory přes mobil a nejkratší měl více jak tři hodiny. Rodiče mě za to milovali, ale musím říct, že to stálo zato. Ještě pořád si pamatuju, jak jsme obrečely odjezd, kdy každá jela domů. Po dvou měsících, kdy jsme si rozuměly jako sestry. A najednou konec. Podle tohohle citátu Naši známí přicházejí a zase odcházejí, ale nejlepší přátelé zůstávají. N.N. zase až tak dobrou kamarádkou nebyla, ale já můžu říct, že byla. Podržela mě v těch nejhorších chvílích a za to si zaslouží mé velké díky. Veru, moc děkuju.

Tak nějak mě začíná napadat to, že možná nemám pořádného přítele. Přítele, kterému bych se mohla svěřit. Přítele, se kterým bych v žádné situaci nepřipadala jako blbec. A zjišťuju, že nikoho takového nemám. Neznám člověka, mně osobně blízkého, který by se mnou byl za každé situace. Mám několik kamarádek, ale mám pocit, že to nestačí. Můj bývalý mi řekl, že jsem chladná a nedávám najevo city. Může to být tím? Možná ano, neumím se prostě otevřít komukoliv, opřít se o něj a vyplakat se mu na rameno. To mi prostě nejde.

A to je vše, přátelé.
Vaše (podle některých) bezcitná Giornale
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Illian Illian | Web | 20. ledna 2010 v 21:13 | Reagovat

Máš nádherný blog a tvůj názor na přátelství je fascinující. Já jsem to raději přestala řešit. Zjistila jsem, že když se začnu "hrabat" ve svých pocitech, je to až moc....smutné, pro mne, a bolí to, takže to nechávám tak jak je a raduji se z maličkostí :-).
P.S.: Zajímalo by mne, jak jsem se na tvůj blog vlastně proklikala  :-) .

2 Žirafka Žirafka | Web | 21. ledna 2010 v 15:36 | Reagovat

Děkuji ;-)

3 cassidy cassidy | Web | 21. ledna 2010 v 22:55 | Reagovat

Přátelství mezi holkou a klukem existuje, protože já mám jediného opravdového přítele v klukovi. Miluju ho, ale jinak než bys předpokládala. Nemám touhu, dát mu pusu.
Před třemi lety jsem měla dlouholetou nejlepší kamarádku. Opustila mě... protože jsem jí nachala jít. Byla moje chyba, že se to rozpadlo. Je to už dlouho, ale stejně si na ICQ píšem aspoň dvě hodiny, když se tam potkáme. Ale chybí mi. Pořád. Chybí mi ty chvíle, co jsme propovídaly a prosmály. Myslim, že ona jediná mi kdy porozumněla, protože jsem jí o sobě řekla všechno a ona mě taky. Někdy si říkám, že přátelstvé mezi klukem a holkou je jistější. Protože kluci nejsou mrchy, který si z tebe jenom utahujou. Myslim že opravdovej přítel může bejt jenom jeden. Tak.

4 Jurášek Jurášek | Web | 22. ledna 2010 v 17:30 | Reagovat

Nejsi bezcitná (či možná jseš-neznám Tě), ale mám to s pocity stejně jako ty. Nejsem nejlepší kamarádka hnedka s někým. Nedůvěřuju po měsíci, někdy ani po půl roce. Ale potom, když si mě ten člověk "dostane" tak ho mám ráda a jen tak se něco nezmění. Aspoň mě to tak vyhovuje.  :-) Bohužel za to to pak o hodně víc mrzí, když o milovaného člověka přijdu. Ale bohužel to je život, někdy krutý...

5 Žirafka Žirafka | Web | 23. ledna 2010 v 11:22 | Reagovat

Tobě je tedy 19 a bude 20? O_O

6 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 23. ledna 2010 v 19:21 | Reagovat

Bezcitná? Nepřipadáš mi tak...
Mám asi štěstí, že mám pár opravdových přátel a svou ,,sestru". Ale nebylo to vždycky tak... Najít své druhé polovičky někdy stojí velké úsilí, ale když už se to stane, tak se jich nesmíme vzdát.
Přátelství mezi mužem a ženou existuje a opravdu se spolu ti dva nemusí nejdřív vyspat. Přátelství jsou také city a je jasné, že k těm nejbližším člověk může něco cítit, ale neměli bysme si to plést s láskou.
Je smutné, když přátelství zničí dálka nebo nějaká hádka. Ale pokud to bylo opravdové přátelství, tak na sebe ti lidé nikdy nezapomenou, i když je pozdě si vážit toho, co jsme měli a už nemáme..

7 Jonik Jonik | Web | 23. ledna 2010 v 22:18 | Reagovat

Abych pravdu řekl, tak si osobně myslím, že přátelství mezi klukem a holkou může existovat, avšak jen do té míry, kdy toto přátelství není nijak velké, pokud je toto ''přátelství'' silnější než normální, tak rozhodně se tu už jedna o úplně jiný citový vztah, kterého je ovšem základ přátelství...  :D  :D

8 anawy anawy | 25. ledna 2010 v 15:43 | Reagovat

to si napísala pekne. Myslím si, že priateľstvo medzi dievčaťom a chlanom môže pokojne fungovať. ja našťastie mám kamarátku, ktorej môžem dôverovať a vždy sa na ňu spoľahnúť.  :-)

9 anawy anawy | 25. ledna 2010 v 15:53 | Reagovat

ahoj!a este som sa chcela spytat, ze ci by som mohla pocitat s tvojimi komentarmi, keby som sa vratila k blogovaniu? diky  :-)

10 Den©za Den©za | Web | 26. ledna 2010 v 22:13 | Reagovat

Já, co se přátel týká, jsem v životě měla opravdu štěstí.
Ne, už tak s přátelstvím mezi klukem a holkou. Mám kamaráda, se kterým jsem si vždycky hrozně v pohodě popovídala a fakt jsme si dost rozuměli, ale pak jsem se do něho platonicky zamilovala, což byl průšvih. Bála jsem se, aby to na mě nějak nepoznal, tak jsme se dlouho spolu nebavili a i když jsme se zase bavit začali, už to není to, co bývalo.

11 Žirafka Žirafka | Web | 27. ledna 2010 v 17:57 | Reagovat

Přesně. A odběr krve je fakt nechutnej, protože ti z tebe vysávaj krev a ta jehla je v tobě dýl. Fuj :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama