Nevím, co chci

13. srpna 2009 v 13:20 | giornale |  Já, já, já, jenom já
Tedy vím, co chci, jen ještě nevím, jak to pojmenovat...


Kamarádka mě přesvědčila, abych s ní šla na koncert. Tak jsem se tedy v neděli sbalila a že u ní přespím, abych se nějak složitě nemusela vracet domů. Přijela jsem k ní a ono začalo pršet, takže z koncertu sešlo, což mě zklamalo. Místo toho jsem si udělaly večer plný seriálů a filmů. Viděly jsme Big bang theory (chci Sheldona, chci tenjeho vynález na skládání oblečení!), Bendre's game (třetí film Futuramy), pár dílů Black books a další skvělé věci.

Kecaly jsem a kecaly, až jsme došly k tématu: Co chceme dělat? a Na jakou školu teda půjdeme? shodly jsme se na tom, že to prostě nevíme a že neumíme plánovat x let dopředu (stejně bych to do dalšího dne zapomněla). Prostě beru to, co je, protože vím, že to nemusí vyjít a pak nevím, co bych dělala... Znám lidi, kteří si nalinkují celý život, ale co když to nevyjde? Nevěřím, že se každý z nich zvedne a půjde dál, někoho to prostě položí... Já nevím, co budu dělat, můžu být historičkou, učitelkou, popelářkou, servírkou,... Je tolik možností... Proč se upínat jen na jednu z nich? Vím, že se musím rozhodnout, ale ještě nějaký čas mám, takže můžu přemýšlet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siaira Siaira | 13. srpna 2009 v 19:26 | Reagovat

Ja na túto otázku tiež neviem odpovedať. Neviem sa rozhodovať, preto všetko nechávam na osud. Ale teraz ma aj tak moc netrápi čo bude potom :) Treba si užívať prítomnosť (ako napr. seriálový a filmový večer :) a nepremárniť čas na premýšľanie o budúcnosti. Aj keď by nebolo odveci niekedy sa trochu zamyslieť :)

2 anawy anawy | 14. srpna 2009 v 10:51 | Reagovat

to je asi problém väčšiny mladých ľudí a ja k nim tiež patrím...netuším, čo chcem v živote robiť, ale chcela by som, aby to bolo niečo užitočné :)

3 Awia Awia | E-mail | Web | 17. srpna 2009 v 20:45 | Reagovat

Jak vidím, tak jme na tom stejně. Jenže já už jdu do třeťáku, zvolila jsem si sice semináře, ale naprosto nevím, jestli mi k něčemu budou. Některé předměty mě baví, jiné ne, ale když přijde na to, co bych chtěla dělat, tak najednou nevím... ztrácím a bádám. Taky neumím plánovat. Raději neplánuji už z toho důvodu, že to většinou nevyjde a já jsem zklamaná. Ale moje sestra si třeba naplánuje celý den dopředu. Co kdy bude přesně dělat. Jeden spolužák to tak taky má ... ale co když těm lidem do toho vleze něco nečekaného? Ono je dobré umět si rozvrhnout čas, ale takhle bych to tedy vážně nehrotila. Naprosto nechápu... Ale s tou školou bych se asi měla rozmyslet.

4 giornale giornale | Web | 17. srpna 2009 v 20:55 | Reagovat

[3]: A jaké to budou semináře, smím - li se ptát? Já si vybrala dějepis a jsem spokojená, ale na čtvrťák jsem si vybrala bloky: literatura, dějepis a základy společenských věd. A vůbec nechci vědět, jak to budu zvládat O_O

5 Great Mhery Great Mhery | Web | 23. srpna 2009 v 16:53 | Reagovat

Přesně o tom jsme se bavily s kámoškou na táboře- obě si hodně rozumíme a na tyhle "vážné" debaty nás užije. A chodíme spolu do třídy.
Ale to hlavní asi je, že v podstatě nevíme, co od života chceme. Asi hláškou debaty byla "vysoká obecná", protože ani jediná z nás nemá páru o tom, kde by to šlo.
Sice jsme od všech vyšších komentářů mladší a o dost (jdeme do tercie na osmiletém), ale závidím malým dětem jak mohou s jistotou říkat, že budou kadeřnice, doktorky, řidiči.... Já to dělala taky, ale když už člověk ví, že to tak "lehké" není, názor rychle změní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama